Aby na odlitcích byly detekovány a následně opraveny slévárenské vady typu pískových vměstků, plynových bublin a dutin, nebo vady vykazující porušení souvislosti materiálu jako jsou trhliny, praskliny, staženiny nebo zavaleniny, používáme u nás následující metody zkoušení:

· Vizuální metodu pro detekování povrchových necelistvostí, včetně vad rozměrů a tvaru odlitku

· Fluorescenční magnetickou metodu k odhalení povrchových i podpovrchových vad typu trhlin a prasklin

· Kapilární metodu k odhalení vad souvisejícím s povrchem na nemagnetických typech odlitků

· Ultrazvukovou metodu k vyhledávání vad uvnitř materiálu odlitku.

V branži nedestruktivního zkoušení se firma Casting Steel pohybuje již řadu let. V minulosti působila pod původním názvem A-CZ NDT, kdy poskytovala především služby v oblasti NDT mnohým zákazníkům v ČR a Rakousku. Jakožto dříve, tak i nyní platí že NDT zkoušky provádíme jak u stálých tak i u nových zákazníků certifikovaným personálem dle EN ISO 9712 ve všech výše uvedených metodách ve stupni level 2 s použitím vlastního, kalibrovaného vybavení.

Kromě slévárenského odvětví aplikujeme defektoskopii i v ostatních průmyslových sektorech.

V posledních letech se mimo zkoušení odlitků zaměřujeme zejména na Ultrazvukové zkoušení velkých, přesně opracovaných kovaných součástí do soustrojí pro vodní, parní nebo plynové elektrárny.

Samostatnou kapitolou působení firmy Casting Steel v rámci zkušební činnosti je provádění dozorů a přejímek pro koncového zákazníka kvalifikovaným pracovníkem na úrovni level 3 v oblasti strojního průmyslu zejména v oblasti výroby komponentů pro vodní elektrárny.

Dále jsme schopni nabídnout měření aktuálního stavu a analýzy na komponentech nebo zařízeních v provozu, popřípadě vytvářet korozní hodnocení včetně měření tlouštěk nátěrových systémů.

Vizuální zkouška:

tvoří základní metodu pro zjišťování a posouzení povrchových vad a nedostatků na všech kovových i nekovových materiálech. Dělí se na přímou a nepřímou. Kontrola přímá se provádí pouhým okem nebo s použitím praktických optických a měřících pomůcek.

Při kontrole nepřímé je nutné použití vhodné techniky k přenosu obrazu vyšetřované oblasti, tam kam se lidské oko v daném momentě nedostane. U obou způsobů kontroly je zapotřebí správného osvětlení. Vizuální kontrola zpravidla předchází všem ostatním nedestruktivním zkouškám.

Magnetická zkouška:

Tato metoda je zaměřena na detekci povrchových a podpovrchových necelistvostí ve feromagnetických materiálech. Pomocí vhodné techniky magnetizace ručním elektromagnetem nebo proudovým zdrojem je oblast na výrobku magnetována a současně s magnetizací je vhodně nanášen feromagnetický prášek. V místě defektu dochází k rozptylovému toku magnetických siločar, kde nanesený magnetický prášek zviditelní místa necelistvostí. Podle požadavků na citlivost zkoušení, lze zvolit mezi černobílou nebo fluorescenční metodou, a následné vyhodnocení provádět pod bílým nebo ultrafialovým světlem.

Ultrazvuková zkouška:

Zkoušení ultrazvukem je především zaměřeno na zjišťování vnitřních necelistvostí v kovových i nekovových materiálech, nebo k měření tloušťky stěny. V běžné ultrazvukové praxi je velice často užívána metoda impulsní odrazová s klasickým A zobrazením. Metodu lze aplikovat jako ruční zkoušení nebo zcela automatizovaně. Při správné kalibraci a nastavení ultrazvukových defektoskopů na daný zkoušený předmět, umožňuje tato metoda velice přesně určit polohu a velikost nálezu.

Kapilární zkouška:

je určena k detekci vad různých rozměrů a tvarů, které souvisejí s povrchem materiálu. Na rozdíl od magnetické metody práškové, lze kapilární metodu použít i pro materiály jiné než feromagnetické. Na povrch zkoušené součásti se nanese barevný nebo fluorescenční tekutý penetrant, který vnikne do povrchových necelistvostí. Přebytek penetrantu se odstraní a na povrch předmětu nanese kontrastní vyvíjecí prostředek, napomáhající vzlínání detekční kapaliny z necelistvosti a umožňující vyhodnocení případných indikací.

Měření tloušťky stěn ultrazvukem:

Princip metody spočívá v měření doby průchodu ultrazvukového signálu v daném materiálu. Důležitá je materiálová konstanta, kterou je rychlost šíření ultrazvukových vln v měřeném materiálu. Pro měření se používají lehké ultrazvukové tloušťkoměry se snadným ovládáním nebo digitální ultrazvukové defektoskopy. Podle rozměrů a struktury materiálů je potřeba zvolit vhodný typ sondy. Nejběžněji se používají sondy přímé nebo dvojité s jmenovitou frekvencí od 2MHz do 15MHz, které generují podélné ultrazvukové vlny. Lze měřit různé kovové i nekovové materiály.